Čím může být Kuba pro české podniky zajímavá?

Česká republika a její výrobky má na Kube porad ještě dobré jméno, díky dřívějšímu čilému obchodnímu styku. Kuba má zhruba stejný počet obyvatel jako Česká republika a schopnosti improvizace i velmi podobný charakter obyvatel obou zemí. Vzhledem k nedostatku výrobků prakticky všeho druhu je jistě možné nalézt prostor pro české výrobky na kubánském trhu, jen je třeba nespustit ze zřetele platební sílu obyvatel a platební schopnost státu. Ideálně je tedy třeba zvažovat i nákup kubánského zboží či služeb jako protiplatbu. Konkrétně v oblasti vývoje softwaru je Kuba schopna nabídnout tisíce vysoce kvalifikovaných pracovníků. Ale i např. v oblasti kosmetiky či leků je kubánská nabídka zajímavá, v důsledku nedostupnosti zdrojů se zde vyvinuly zajímavé alternativní produkty. A nedotčenost kubánské přírody je jistě pro mnoho lidí pojem, navíc spojené s bezpečností na evropské úrovni. Myslím, že by bylo dobré připomenout, že Kuba není typickým latinsko-americkým státem s vysokou kriminalitou a nízkou vzdělaností, naopak se dá říci, že se jedná o evropsko-americký stát v Karibiku, ovšem ve stádiu ekonomického přerodu. 

Na Kubě se zlepšují podmínky pro podnikání - znamená to příležitost i pro české firmy? Pro české firmy to určitě znamená zvýšení možností obchodní výměny, jen si musí být české firmy vědomy problémového financovaní dodávek na Kubu, kde je minimální splatnost 6 měsíců, reálně spíše 12 měsíců. Obchody se nadále dají uzavírat jen se státními nebo smíšenými podniky (s max. 50% podílem nekubánských společností), což znamená nomenklaturní způsob obchodu jako v ČR před rokem 1989. Dále není podepsaná s Kubou dohoda o ochraně investic (na rozdíl např. od Slovenska, které tuto dohodu s Kubou má již delší dobu). Bližší informace a pomoc s obchodováním s Kubou zájemcům poskytne naše česko-kubánská smíšená obchodní komora se sídlem v Praze nebo kubánská obchodní komora v Havaně. Nejlepším způsobem je např. navštívení nebo účast s vlastním stánkem na každoroční všeobecné výstavě FIHAV v Havaně v listopadu, tam naše komora zprostředkovává kontakty s vedoucími představiteli obchodu a průmyslu, především s kubánskou obchodní komorou a pomocí seminářů zájemce seznámí se specifikami podnikaní s Kubou.

Trinidad

Krásné, dobové, turistické, barevné, romantické, ale chvílemi i docela úmorné zážitky z Trinidadu. Toto město na své pouti Kubou rozhodně nesmíte vynechat. To by bylo neodpustitelné. A navíc by to byla opravdu škoda. Je zde opět naprosto specifická atmosféra. Je to úplně jiná Kuba než v Havaně, zcela odlišná od Santiaga i od Baracoa.

Atmosféra je zde sice značně turistická, ale i to jako by sem patřilo a vnášelo takový zvláštní a poměrně příjemný „mezinárodní pocit“. Když se všichni turisté večer sejdou před Casa de la Musica, popíjejí místní mojito z plastového kelímku a tančí salzu, nabydete dojmu, že panuje celosvětový mír, všichni že se mají rádi a jsou šťastni. No a myslím, že to rozhodně platí aspoň o všech přítomných.

Trinidad je ale velice romantický a působivý nejen večer. I za dne vás místní úzké uličky s barevnými domečky zcela vtáhnou do dobového pocitu a to i přesto, že se vám někteří místní budou pokoušet prodávat bankovky s Che Guevarou za nehorázné sumy a děti budou zcela bezostyšně žádat jedno peso convertible. Nic z toho vám příjemný pocit dobové atmosféry určitě nenaruší. Trinidad je zkrátka takový „kubánský Český Krumlov“. A to je třeba od něj také očekávat. Roku 1988 byl vyhlášen za jednu z památek UNESCO, zvýšila se tu tím pádem turistická návštěvnost, zvýšily se investice do rekonstrukcí a řekla bych, že v důsledku této skutečnosti také téměř všichni obyvatelé Trinidadu jsou zaměstnáni v turistickém ruchu. Každý majitel casy particular je tak trochu i turistický průvodce – delegát v jednom. Kromě toho, že vás rád provede po vlastním domě, které tu většinou opravdu stojí za zhlédnutí, často doporučí i vhodný program ve městě a okolí. Informuje vás o úskalích, se kterými byste se tu mohli setkat, a zcela 100 % vám nábídne, že pro vás připraví večeři v case. V Trinidadu je díky ochraně UNESCO zakázáno kromě jiného stavět moderní paneláky, čili pokud toto město navštívíte, budete se na chvíli cítit opravdu jak o několik století zpátky, v dobách koloniální, španělské Kuby.

Zorientovat se ve městě není rozhodně žádný problém. Staré město je velice pečlivě označeno poměrně velkým množstvím tabulek s přesným popisem, kde se právě nacházíte, takže téměř na každém kroku jste schopni zkoordinovat své pohyby a případně změnit směr. Základním orientačním bodem ve městě je Plaza Mayor, hlavní náměstí, ze kterého jste schopni během deseti minut dojít ke všem hlavním památkám Trinidadu.

Jedinou památkou, která není tak zcela na dosah hlavního náměstí, ale k níž se rozhodně stojí za to vydat, je kostel Ermita de Nuestra Senora. Kostel sám o sobě není nijak extra zajímavý, je to taková polorozbořená ruina, ale z kopce, na kterém stojí, je krásný výhled na téměř celý Trinidad – rozhodně stojí za trochu námahy.

Takovým druhým orientačním bodem je v Trinidadu Parque de Cespédés. Leží mimo hranice starého města a je centrem spíš místních obyvatel než turistů. Je zde povětšinu dne velice rušno a jeho návštěvu bych rozhodně doporučila.

Průvodce upozorňoval také na bezplatnou možnost návštěvy továrny na doutníky - Fábrica de Tobacos. Fabriku jsme sice našly, co jsme ale neobjevily, byla možnost prohlídky a už vůbec ne bezplatné. Několikrát, když jsme kolem fabriky zvědavě obcházely a nakukovaly, zda by se přeci jen nedalo někde vejít, se nás pokusilo ubezpečit několik. Na prohlídku jsme tedy rezignovaly.

Pokud můžu dát takový osobní tip, tak doporučuji začít prohlídku Trinidadu v časných ranních hodinách. (Bohatě stačí mezi sedmou a osmou, v šest tu je ještě černočerná tma.) :) Zajistíte si tak možnost projít během dne několikrát těmi samými uličkami, které se vám ovšem s denní dobou budou měnit před očima. Ráno, „probouzející se Trinidad,“ stánkaři rozbalují stánky, všude je prázdno a ticho, na turistu narazíte opravdu jen tu a tam. Restaurace jsou zatím pouze plné židlí, ale jinak zejí prázdnotou. Ani „odchytávači“ ještě „nepracují“, čili opravdu ničím nerušená procházka. Kolem dvanácté se již budete většinou uliček spíše prodírat než procházet. Na spoustě míst vyrostou zcela nečekaně další stánky s ručními výrobky ze všeho možného a co se turistů týče, bude se vám zdát, že sem včera musela přijet zřejmě celá Evropa a na imigračním, že pouštěli pouze ty bílé, absolutně neopálené. No a v době, kdy spousta ostatních zahájí útok na kulturní a historické památky, vy spokojeně usednete do některé z místních kavárniček, objednáte si mojito, nanuk, kávu nebo něco podobného a budete pozorovat okolní hemžení.

Ať už Trinidad budete pozorovat od brzkých ranních hodin nebo od pozdnějších dopoledních, rozhodně se všichni sejdete ve večerním městě na schodech u Casy de la Musica a za zvuků hudby tu budete popíjet mojito či nápoj Cuba libre. Řekla bych, že ani vám se odtud nebude chtít odjíždět.

Zdroj: http://kuba.orbion.cz/trinidad/pruvodce/

Investiční příležitosti v zahraničí

Kuba, země zbytečných obav

I když by se z novinových titulků posledních let mohlo zdát, že naše vzájemné vztahy s Kubou jsou na bodu mrazu, jedná se v obchodní sféře o mylný dojem. Kubánci striktně oddělují politiku od ekonomiky a je proto víc než škoda, že české firmy nevyužívají skvělou pověst, kterou si zde Československo kdysi vybudovalo a která v kubáncích stále ještě vyvolává zájem o české výrobky.

Text: Leoš Kyša

“Naše vzájemná obchodní výměna a spolupráce jsou skutečně poddimenzované. Je zde velmi mnoho příležitostí, kterých by čeští podnikatelé mohli využít. Bohužel nemají o Kubu příliš velký zájem ať už pod vlivem dojmu ze zdejší politické situace a dost často přehnaně katastrofických zpráv o kubánské ekonomice nebo jenom kvůli prostému faktu velké vzdálenosti,” říká Kateřina Kráčmarová, viceprezidentka Česko-Kubánské obchodní smíšené komory.

Vynikající pověst

Největší českou devizou pro vstup na tamní trh je skutečně naše pověst. Dodnes zde jednak v průmyslu funguje spousta československých zařízení a jednak u nás tisíce Kubánců studovalo a pracovalo. Výhodou tedy je nejen tento nostalgický vztah k naší zemi u zdejších lidí, ale i fakt, že u nich mají stále dobrý zvuk české značky a najde se zde mnoho lidí, s nimiž se dá dokonce česky dorozumět.

Kubánský trh je velmi široký a v mnoha odvětvích je doslova polem neoraným, což se snaží zdejší vláda dohnat. Samozřejmě zde působí i několik negativních faktorů. Jako po celém světě, i ekonomiku kubánského ostrova poznamenala krize a navíc tři uragány, které se Kubou nedávno prohnaly, po sobě zanechaly výrazné ekonomické škody. Ještě před půlrokem docházelo navíc u mnoha kubánských firem k výraznému zpoždění plateb. Podle posledních informací se však platební morálka kubánců velmi zlepšila. Své o tom ví české firmy, které se zde angažují na poli energetiky a kterým se na Kubě skutečně dobře daří.

Nejnadějnějším odvětvím pro zahraniční investory je na Kubě pochopitelně cestovní ruch. Jde hlavně o výstavbu hotelových kapacit, ale i různých turistických atrakcí a lákadel jako jsou zábavní parky, golfová hřiště, tématické parky a penziony. Kuba má pochopitelně zájem hlavně o větší investice.

Na Kubě je velmi mnoho továren, které následkem krize, uragánů nebo prostě jen špatného řízení stojí nebo zkomírají. Tyto firmy lze za jistých podmínek koupit a rozjet tak třeba společnou výrobu vlastních výrobků v geograficky poměrně lukrativním místě.

Společné firmy

Jedním z problémů, s nimiž musí zahraniční investoři na Kubě počítat, je skutečnost, že zde nelze podnikat bez účasti kubánského partnera. Je třeba proto nejdřív založit společnou firmu s maximálním podílem nekubánsékho partnera 49 procent. Většinou to funguje tak, že kubánská strana do společného podniku vloží pozemky a budovy a zahraniční investor finanční prostředky a know-how.

Na Kubě není možné jednat o obchodě a investicích přímo s firmami, ale tak jako to kdysi fungovalo za socialismu i u nás, s podniky zahraničního obchodu. Nevýhodou tohoto systému je někdy poněkud zdlouhavá byrokracie. Na druhou stranu je podnik zahraničního obchodu, který se většinou soustředí na určitou část průmyslu, garantem toho, že zahraničního investora nikdo nepodvede a navíc může časem zprostředkovat obchody s více firmami, aniž by s nimi už musel investor osobně vyjednávat.

Díky tomu, že všechny firmy jsou státní nebo polostátní je navíc jisté, že kubánská strana zaplatí své závazky.

“Důležité je dostat se na schválený seznam dodavatelů určité firmy nebo firem z určitého oboru. Pak už je jisté, že bude postupně dostávat poptávky podle toho jaké produkty nabízí a jak je kubánská strana potřebuje,” vysvětluje Kráčmarová. Na Kubě totiž není zvykem vyhlašovat výběrová řízení. Firmy v případě potřeby oslovují právě ty společnosti, které jsou na uvedené na seznamu potencionálních dodavatelů.

Přestože je Kuba zemí třetího světa, není zde na rozdíl od většiny srovnatelných států, rozbujelá korupce. Snaha získat nějaké výhody pomocí podplácení úředníků nebo obchodníků z jednotlivých firem může spíš než k úspěchu vést k tomu, že už daná firma na Kubě nikdy nebude mít šanci uspět.

Nejdůležitější při snaze se na Kubě zachytit je podle víceprezidentky Česko-Kubánské obchodní smíšené komory odprostit se od tradičních sterotypních postupů.

“Osobně doporučuji nejdřív se na Kubu vydat na dovolenou. Můžeme podnikateli zprostředkovat setkání s Kubánskou obchodní komorou, jejíž zaměstnanci jsou vůči cizincům velmi vstřícní. Během dovolené se může s nimi setkat, dát si kafe, představit svou firmu a oni mu mohou dohodit další kontakty nebo naopak vysvětlit, že jeho představy neodpovídají kubánské realitě,” říká Kráčmarová.

Při jednání s Kubánci je podle ní důležité vždy jednat přátelsky. “Není možné na někoho tlačit a to ani dokonce v případě, kdy má odběratel několikaměsíční zpoždění s platbou. Kubánci jsou totiž neuvěřitelně hrdí a v okamžiku, kdy s nimi někdo začne jednat svrchu, zavře si k nim navždy dveře.”

Zajímavou příležitostí pro zahraniční investory je Všeobecný havanský veletrh, který se koná od druhého do sedmého listopadu v Havaně a na němž se objevují nejenom kubánské, ale i firmy z celé Karibské oblasti.

Trpělivost

Při přípravě obchodů s kubánskou stranou je důležité počítat s tím, že pokud dojde k obchodu nedostane zahraniční podnikatel okamžitě zaplaceno. Je celkem běžné, že platba přijde buď ve splátkách nebo třeba po třech měsících. Firma, která takové zpoždění ustojí, může na Kubě uspět. V případě karibského ostrova totiž platí, že trpělivost může přinášet růže. 

Text: Leoš Kyša

Obchodní protokol a taktika jednání – seminář

...jaké jsou taktiky obchodního jednání?...jaké je postavení diplomatů?... mezinárodní pravidla pro řešení sporů...specifika vyjednávání o smlouvách...

...zajímají Vás i další související témata?

to vše a více je obsahem odborného a semináře s JUDr. Martinem Maisnerem PhD. a Ing. Františkem Janatkou, CSc.

OBCHODNÍ PROTOKOL A TAKTIKA JEDNÁNÍ O SMLOUVÁCH

TERMÍN: v pondělí  13. 5. 2013

MÍSTO KONÁNÍ: ICC ČR, Thunovská 12, Praha 1 

ÚČASTNICKÝ POPLATEK: 3.630,- Kč vč. DPH

Bližší informace vč. programu a slev pro účastníky jsou pod tímto odkazem. 

Těšíme se na viděnou!

Ing. Kateřina Petrů

event manager

Mezinárodní obchodní komora v České republice

Thunovská 12, 118 00 Praha 1 – Malá Strana

petru@icc-cr.cz | events@icc-cr.cz | www.icc-cr.cz

ICC - International Chamber of Commerce (Mezinárodní obchodní komora) je jedinou celosvětovou obchodní organizací, která reprezentuje na G20 a jinde podniky všech sektorů ze všech částí světa. ICC propaguje a podporuje otevřený systém mezinárodního obchodu a investic a tržní ekonomiky již od svého založení na začátku 20. století. 

The Havana Special aneb Přímý vlak z New Yorku do Havany

Uskutečněný sen jednoho muže na počátku minulého století navždy změnil tvář života východní Floridy stejně jako přilehlého souostroví Florida Keys. Významný americký podnikatel Henry Morrison Flagler se narodil 2. ledna 1830 v Hopewell, stát New York. V mládí dosáhl pouze základního vzdělání. Roku 1867 spolu s Johnem Rockefellerem založil ve městě Cleveland, stát Ohio, olejářskou společnost Standard Oil Company.

Dobová kresba rychlíku na viaduktu Long Key.

Pohled na severní část viaduktu Long Key „zámořské“ železnice Florida Keys. Foto: Internet – overseasrailroad.railfan.net

Ve věku čtyřiceti let se stal bohatým a uznávaným podnikatelem. S rozmachem společnosti Standard Oil se ředitelství firmy přestěhovalo roku 1877 do New Yorku a s ním pak i manželé Flaglerovi. Postupem času se obchodní zájmy Henry Flaglera přesunuly z naftařství do železnic.

Flaglerova první žena Mary, která byla od mládí neduživá, později těžce onemocněla. Na doporučení rodinného lékaře odjeli manželé Flaglerovi k ozdravnému pobytu na Floridu. Navzdory subtropickému podnebí a veškeré péči však paní Flaglerová své nemoci podlehla a roku 1881 zemřela.

O dva roky později se Henry Flagler znovu oženil a svatební cesta přivedla novomanžele Henryho a Idu opět na Floridu. Poté, co Henry Flagler odešel roku 1883 od Standard Oil Company do penze, manželé Flaglerovi se natrvalo přestěhovali do města St. Augustine na Floridě. O dva roky později Flaglerova druhá žena, Ida, též onemocněla, avšak duševní chorobou.

Počátkem nového století, v roce 1901, vláda státu Florida uzákonila (bezpochyby na Flaglerův nátlak), že nevyléčitelná duševní choroba může být důvodem k rozvodu. Nový zákon tak Flaglerovi umožnil, aby se rozvedl, a 24. srpna téhož roku znovu oženil, tentokrát s Mary Lily, která byla o 37 let mladší.

Henry Flagler zakoupil na jihovýchodní Floridě řadu pozemků, stejně jako hotelů. Přitom si uvědomoval, že k patřičnému rozvoji turismu je třeba dobrého přístupu k místním zajímavostem, jakož i komfortního ubytování. V té době byly místní železnice nejednotné, s individuálními vlastníky, s odlišným vozovým a lokomotivním parkem, používaly i různé rozchody. Byl tam „normální“ – anglický Stephensonův 1435 mm – i různé úzké rozchody.

Henry Flagler vykoupil řadu místních drah, které pak unifikoval nejen z hlediska vozového a lokomotivního parku, ale i (normálního) rozchodu. Postupem času Flagler opustil myšlenku vykupování existujících tratí a namísto toho začal budovat od základu nové. Roku 1892 získal koncesi ke stavbě trati do měst New Smyrna, Titusville a Miami, která se stala páteří nově vzniklé železniční společnosti Florida East Coast (FEC). FEC je jedna z mála amerických železničních společností, která je od svého založení 7. září 1895 dodnes v provozu.

V městě Jacksonville, na severu Floridy, se FEC napojuje na dvě významné železniční společnosti; CSX Transportation se sídlem právě v Jacksonville a Norfolk Southern Railway, se sídlem v Norfolku, stát Virginia. Obě zmíněné společnosti mají prostřednictvím svých rozvětvených železničních systémů mnohonásobné propojení s celou severoamerickou železniční sítí.

V současnosti provozuje FEC pouze nákladní dopravu. Osobní doprava byla ukončena v roce 1968. FEC se zaměřuje především na kontejnerové přepravy, tzv. piggyback (přeprava silničních ná­věsů), jakož i přepravu hromadných substrátů, zejména ucelených vlaků s vápencem.

Zajímavostí nákladní přepravy této dráhy je tzv. juice train (zpravidla 65vozová souprava chladicích vozů s obsahem pomerančového a grapefruitového džusu) ze zpracovatelského závodu ve Fort Pierce, Florida, do nákladového nádraží South Kearney Terminal, New Jersey, odkud je džus dále distribuován do New York City a okolních předměstí.

Společnost FEC provozuje poměrně nový lokomotivní park. 60 lokomotiv (49 kusů řady GP40 a GP40–2, 11 kusů řady GP38–2) bylo nedávno kompletně renovováno. Na počátku tohoto století, v roce 2002, zakoupila FEC od renomované železniční společnosti Union Pacific (UP) 20 nadbytečných lokomotiv řady SD40–2 a později, v roce 2006, čtyři zbrusu nové lokomotivy řady SD70M–2. Lokomotivy řady GP38–2 jsou nyní převážně používány k posunu či vedení manipulačních vlaků.

Avšak zpět k úvodnímu titulu článku, přímému vlakovému spojení New York – Karibik, tedy Havana, Kuba. Jak již naznačeno úvodem, sen Henryho Flaglera bylo přímé železniční spojení floridského poloostrova s tehdy odlehlým souostrovím Florida Keys, zejména desetitisícovým přístavním městem Key West, ležícím na nejjižnějším ostrůvku. Henry Flagler se domníval, že v té době nově otevřený Panamský průplav významně přispěje ke zvýšenému oběhu zboží mezi Floridou a Kubou, stejně jako celou karibskou oblastí. Mnozí odsuzovali jeho myšlenku jako „bláznovství starce“.

Jeho myšlenka byla beze sporu na svou dobu velice odvážná. Negativní názory Flaglera neodradily, a tak roku 1905 započal se stavbou cca 200 km dlouhé „zámořské tratě“. Logistika stavby, zejména překlenutí otevřeného moře mezi kamennými atoly, byla velice ná­ročná. Stavební materiál spolu se čtyřmi tisíci dělníků byl shromážděn prakticky z poloviny světa.

Ocelové mostní konstrukce pocházely z Pennsylvanie; cement pro stavbu piliřů byl dovezen z Belgie a Německa; písek pocházel z mořské zátoky Chesapeake (mezi státy Maryland a Virginia); řezivo, trámy a sloupy byly z Floridy a sousedního státu Georgia, přičemž proviant pocházel z Chicaga, stát Illinois. Pitná voda byla přivážena nákladními loďmi z Miami. Nic pro potřebu stavby nebylo nepřekonatelného, snad kromě komárů.

První úsek tratě z Homestead (na jižním cípu floridského poloostrova) do Marathon (jeden z prvních ostrůvků souostroví Key West směrem na jih) byl dokončen roku 1908. Díky stavebnímu ruchu se městečko Marathon naráz významně rozrostlo. Stavba dalšího, jedenáctikilometrového úseku, mostní propojení ostrůvků Marathon a Bahia Honda si po všech stránkách vyžádala nezměrného umu a úsilí.

V roce 1909, jakož i následujícího roku 1910, postihly jižní Floridu ničivé hurikány, které negativně ovlivnily pokrok stavby. Z celkové délky 200 km tratě bylo těleso nově vybudované dráhy umístěno zhruba ze 65 procent na umělých stavbách (betonových a ocelových mostech, jakož i zpevněných náspech v mořských mělčinách).

Dne 22. ledna 1912 se sen Henryho Flaglera nakonec uskutečnil. Ve věku 82 let přijel slavnostním vlakem z Homestead do Key West, kde se mu dostalo nadšeného uvítání. Ještě v témže roce, 1912, byl zaveden přímý ubytovací vlak New York – Havana, skládající se z lůžkových, barových a vyhlídkových vozů. V cílové stanici, přístavním městě Key West, byl vlak naloděn na trajekt a pokračoval po moři do Havany. Ve té době zajišťovaly námořní provoz mezi Key West a Havanou tři železniční trajekty. Největší z nich, se jménem Henry M. Flagler, s maximální rychlostí 25 km/hod pojmul 30–35 železničních vozů.

Následujícího roku po otevření nové tratě, 20. května 1913, Henry Flagler zemřel. Byl pochován v rodinné hrobce ve městě St. Augustine, Florida, vedle své dcery Jenny Louise a první ženy Mary. Možná, že si Henry Flagler ani neuvědomoval, jak svým dílem navždy změnil tvář východní Floridy a přilehlého souostroví Key West.

Dvaadvacet let po smrti Henryho Flaglera „zahynula“ i jeho zámořská železnice. V den Svátku práce, v pondělí 2. září 1935, postihl jižní Floridu nejničivější hurikán v historii. Větrná smršť o rychlosti přes 300 km/h vzedmula mořské vlny do výše více než 10 m. Rozbouřené moře spolu s vichřicí zničily podstatnou část tratě a s tím samozřejmě i řadu umělých staveb.

Některé atoly souostroví Key West zcela zmizely pod vodou, zatímco jiné ostrůvky byly rozbouřenými přírodními živly vážně poškozeny. Během této katastrofy zahynulo přes 500 lidí. Vzhledem k tehdy probíhající Velké hospodářské krizi neměla dráha potřebné finanční prostředky na obnovu trati.

Správa dráhy se tudíž rozhodla „zámořskou železnici“ zrušit a zbylé těleso dráhy odprodat za $ 640 000 státu Florida. Stát Florida následovně opravil poškozené úseky a těleso dráhy předělal na dvouproudovou silnici, pozdější federální silnice US 1. Nová silnice byla slavnostně uvedena do provozu roku 1938. Tato silnice, s určitými vylepšeními, slouží svému účelu dodnes.

Téměř sto let po smrti podnikatele-vizionáře Henry Flaglera byla dne 24. února 2006 na místě bývalého nádraží ve městě Key West odhalena jeho socha jako opožděné uznání jeho průkopnické činnosti v oblasti železniční dopravy a turismu stejně jako v zemědělství, zejména na východním pobřeží Floridy a přilehlém souostroví Key West.

L. V. SHRBENY

Železniční stanice Long Key zámořské železnice u rybářského kempu. Pohled z viaduktu. 

Zdroj: http://www.cd.cz/old/TCD2009/9_14hava.htm

Kuba - měna

Na Kubě jsou v oběhu dva druhy státní měny: kubánské peso (peso nacional - CUP) a konvertibilní peso (peso convertible - CUC). Kubánské peso je měnou, která se používá při všech ekonomických transakcích mezi kubánskými obyvateli. Toto peso má sto centavos (haléřů). Papírové bankovky: peso 1, 3, 5, 10, 20 a 50. Drobné centavos: 1, 2, 5 a 25 centavos, kovová pesa v hodnotě 1 a 3 pesos. Peso convertible má mince 1, 5, 10, 25, 50 centavos a 1 CUC. Bankovky jsou 1, 3, 5, 10, 20, 50, 100 CUC.

Konvertibilní kubánské peso se používá v síti většiny prodejen a služeb jak kubánskými občany, tak cizinci. Při platbě bankovkou 50 a 100 CUC je většinou požadováno předložení pasu nebo jiného průkazu totožnosti a je zapsáno číslo bankovky a osoba, která jí platila (pro případ falešné bankovky). Do listopadu 2004 byl používán v oběhu i americký dolar. Ten byl ke zmíněnému datu stažen z oběhu a nyní při předložení dolarové banovky ke směně v bance nebo směnárně je účtován 10%-ní poplatek za riziko operace s embargovanou měnou. Od prvního června 2002 byl na Kubě zaveden volný oběh eura ve všech maloobchodních službách a obchodech v turistickém středisku Varadero. V listopadu 2002 bylo euro zavedeno v turistických centrech Jardines del Rey a Cayo Largo del Sur.

Statický graf kurzu kubánský peso / česká koruna (CUP / CZK), vybraná historie. Zdroj: http://www.kurzy.cz/kurzy-men/grafy/CZK-CUP/

Bez problémů lze platit bankovní kartou ve všech hotelech. Tato bankovní karta však nesmí být americká (např. American Express) nebo vydaná českou pobočkou americké banky (např. Visa Card vydaná Citibank Praha), protože Kuba vzhledem k americkému embargu nemá uzavřené smlouvy o platbách s americkými bankami.

Zdroj: http://www.mzv.cz/havana/cz/obchod_a_ekonomika/strucny_prehled_podminek_pro_obchodovani/index.html

Kuba - systém zahraničního obchodu

Kuba je země s otevřeným hospodářstvím vysoce závislým na zahraničním obchodě. Ročně provádí obchodní transakce s přibližně 170 zeměmi. Vývozní a dovozní operace jsou realizovány kubánskými podniky a institucemi, které k tomu mají výslovné povolení Ministerstva zahraničního obchodu (MINCEX). Vyhláška č. 153 z 11. května 1994 ministerstva zahraničního obchodu stanovila vypracovat Státní rejstřík vývozců a dovozců při Obchodní komoře, kam mají povinnost zapsat se všechny instituce sídlící v zemi, oprávněné k vývozní a dovozní činnosti.

Dovoz zboží v konsignaci

Kuba, dle zvyklostí mezinárodního obchodu, využívá různých obchodních modalit. Mezi nimi je dovoz zboží v konsignaci, který je výhodný pro zboží dovážející se obvykle na kubánský trh. Kubánské instituce při svých dovozních operacích podepisují konsignační smlouvy, kde, zahraniční instituce se jako dodavatel zavazuje dodávat a konsignovat zboží kubánské instituci, která jako konsignatář, přijme zboží, které bude uhrazeno po jeho spotřebě či prodeji. Kubánské dovozní instituce též podepisují tzv. provizní smlouvy k prodeji zboží v konsignaci. V tomto typu obchodního styku zahraniční instituce dodají zboží a kubánská instituce, která jedná jako agent, je povinna zboží přijmout, uskladnit a zajistit jeho prodej jménem a na konto zahraniční obchodní instituce s předem dojednanou výplatou provize za poskytnuté obchodní služby. Smlouvy institucí mohou též mít takovou variantu , že zahraniční dodavatel či komitent uloží své zboží v celním skladě, kde kubánský komisionář či agent bude mít pouze povinnost řídit prodej zboží na státním území.

Hlavní vývozní zboží

Jak je typické pro většinu rozvojových zemí, kubánský vývoz doposud závisí na vývozu několika tradičních výrobků. Pouze v pěti těchto produktech (nikl 32%, cukr 27%, tabák 14%, langusty 6% a rum 1%) je soustředěno asi 80% celkové hodnoty vývozu země a předpovědi krátkodobě ukazují, že hlavní váha kubánského vývozu bude i nadále spadat do výše uvedené skupiny produktů. Přesto je uspokojující pozvolné zavádění do vývozu netradičního zboží s důrazem na takové, kde vzniká vyšší přidaná hodnota, jako mimo jiné u výrobků strojního, farmaceutického a biotechnologického průmyslu, jakož i u čerstvých a konzervovaných citrusů.

Hlavní dovozní zboží

75% obchodní výměny je soustředěno v dovozu, kde hlavním artiklem jsou mimo jiné paliva a oleje s 22%, potraviny s 13%, stroje a zařízení 17% a chemické výrobky 6%.

Zdroj: http://www.mzv.cz/havana/cz/obchod_a_ekonomika/strucny_prehled_podminek_pro_obchodovani/index.html

Po padesáti letech otevřeli bar, ve kterém popíjel Hemingway

HAVANA -Po víc než padesátileté uzávěře byl o víkendu ve Staré Havaně znovu otevřen legendární bar Sloppy Joe´s. Předcházela tomu šestiletá rekonstrukce, která znovu dodala lokálu podoby, jakou měl v době, kdy zde vysedávaly hollywoodské hvězdy a další celebrity světa kultury i přední osobnosti americké mafie.

Znovu se tak zkompletoval trojlístek slavných barů havanské předrevoluční éry, tvořený ještě podniky Floridita a Bodeguita del Medio.

http://www.timetableimages.com Sloppy Joe´s (U ubryndaného Joea) byl založen v roce 1917. Proslulosti nabyl ve dvacátých a začátkem 30. let, kdy byla v USA prohibice a Američané jezdili do Havany i kvůli možnosti si tam bezstarostně popít. Až do konce 50. let byl oblíbenou štací celebrit, kvůli nimž se tam stahovali i další návštěvníci. Podle listu Los Angeles Times, citovaného internetovou encyklopedií Wikipedia, to byl tehdy jeden z nejslavnějších barů na světě, "skoro se statusem svatostánku". Znak baru taky hrdě hlásal "Sloppy Joe´s Bar, crossroad of the world" (křižovatka světa).

Chodili sem například John Wayne, Clark Gable, Spencer Tracy, Frank Sinatra, Ava Gardnerová a Ernst Hemingway. V roce 1941, během útěku před nacisty, seděl u barového pultu i český spisovatel a výtvarník Adolf Hoffmeister, který píše, že "barman dovedl přihrát na milimetr před zákazníka kluzmo a strčmo z třiceti metrů vrchovatou sklenici daiquiri, kterou krásná černoška natřásla v shakeru".

Po revoluci byl bar znárodněn a v roce 1965 uzavřen a později navíc budovu, kde se nacházel, poškodil požár, takže vše, co z něho zbývalo, stále víc chátralo. V roce 2007 začala kompletní rekonstrukce, během níž byl restaurován i mahagonový pult, který ve skutečnosti měří "jen" 18 metrů, ale bývá i tak označován za nejdelší na světě.

Podle médií se bar nepochybně stane další "povinnou" zastávkou pro turisty, kteří jezdí do Havany i za její retro atmosférou. Turisté budou také nepochybně tvořit velkou většinu návštěvníků. Britský list The Independent poznamenal, že sendvič a koktejl tam přijde na 13 dolarů (asi 260 korun), "příliš mnoho peněz pro Kubánce, kteří se snaží přežívat s průměrnou mzdou (v přepočtu) 20 dolarů měsíčně".

Lidovky.cz,ČTK

Zdroj:http://cestovani.lidovky.cz/v-havane-po-desetiletich-znovu-otevrel-legendarni-bar-pfz-/aktuality.aspx?c=A130417_120518_aktuality_ape

Odborné semináře CzechTrade

Vážení obchodní přátelé,
dovolujeme si vás tímto pozvat na odborné semináře:

·         25.4.2013 Úloha manažerů při dobývání trhů

-       konkrétní příklady pro dlouhodobé úspěchy firem na zahraničních trzích

-       strategie i taktiky řízení jednotlivých podnikových útvarů

-       úloha manažerů při tvorbě finanční, marketingové, obchodní a inovační koncepce.

·         06.5.2013 DPH a celní předpisy v mezinárodním obchodě

-       pracovní seminář k problematice provádění zahraničního obchodu se zbožím a službami (vnitrounijní i mimounijní obchod)

-       uplatňování DPH a celních předpisů při realizaci různých obchodních operací, po změnách, které přinesla novela zákona o DPH účinná od 1.1.2013.

·         09.5.2013 Rusko - exportní a investiční příležitosti

-       investiční a podnikatelské prostředí v Rusku (perspektivní obory, nové exportní a investiční příležitosti na ruském trhu pro české firmy)

-       obchodní kontakty mezi ČR a Ruskem v praxi (příklady, zkušenosti)

-       individuální jednání se zájemci o asistenční služby zahraničního zastoupení MPO v Petrohradě.

·         21.5.2013 INTRASTAT v roce 2013

-       vykazování při provádění různých obchodních operací v rámci vnitrounijního ochodu se zbožím (nákup, prodej, zušlechťovací operace, vícestranné obchody apod.)

-       praktické příklady vykazování vybraných obchodních operací

-       příklady provázanosti vykazování s uplatňováním DPH, a další důležité informace.

Česká agentura na podporu obchodu / CzechTrade
Dittrichova 21 ǀ 128 01 Praha 2
tel.: (420) 224 907 532
e-mail: monika.dostalova@czechtrade.cz
www.exportniakademie.cz ǀ www.czechtrade.cz

Odborné semináře CzechTrade

Vážení obchodní přátelé,

dovolujeme si vás tímto pozvat na odborné semináře a konferenci:

·        16.4.2013 Finanční analýza podniku v praxi (PRAHA)

-      zdroje informací o finanční situaci podniku

-      standardní i moderní ukazatele ekonomické výkonnosti, jejich výhody a nevýhody a využití    při finančním řízení

-      klíčové faktory ovlivňující ekonomickou výkonnost

·        24.4.2013 Řízení cizinců a pracovníků v zahraničí (zaměřeno nejen na Čínu) (PRAHA)

-      naučíte se, jak nejlépe pracovníky z jiných kultur řídit, vést a motivovat

-      dozvíte se, jak vybrat do distančně řízeného týmu vhodné pracovníky

-      prakticky zjistíte, jak mohou technologie usnadnit efektivní řízení vzdáleného týmu

·        25.4.2013 Úloha manažerů při dobývání trhů (PRAHA)

-      konkrétní příklady pro dlouhodobé úspěchy firem na zahraničních trzích

-      strategie i taktiky řízení jednotlivých podnikových útvarů

-      úloha manažerů při tvorbě finanční, marketingové, obchodní a inovační koncepce

·         26.4.2013 Jak úspěšně exportovat do Chorvatska a Srbska (PRAHA)

-      exportní konference o aktuálních EXPORTNÍCH PŘÍLEŽITOSTECH a možnostech financování exportu v Chorvatsku a  Srbsku

Česká agentura na podporu obchodu / CzechTrade
Dittrichova 21 ǀ 128 01 Praha 2
tel.: (420) 224 907 532
e-mail: monika.dostalova@czechtrade.cz
www.exportniakademie.cz ǀ www.czechtrade.cz