Čím může být Kuba pro české podniky zajímavá?

Česká republika a její výrobky má na Kube porad ještě dobré jméno, díky dřívějšímu čilému obchodnímu styku. Kuba má zhruba stejný počet obyvatel jako Česká republika a schopnosti improvizace i velmi podobný charakter obyvatel obou zemí. Vzhledem k nedostatku výrobků prakticky všeho druhu je jistě možné nalézt prostor pro české výrobky na kubánském trhu, jen je třeba nespustit ze zřetele platební sílu obyvatel a platební schopnost státu. Ideálně je tedy třeba zvažovat i nákup kubánského zboží či služeb jako protiplatbu. Konkrétně v oblasti vývoje softwaru je Kuba schopna nabídnout tisíce vysoce kvalifikovaných pracovníků. Ale i např. v oblasti kosmetiky či leků je kubánská nabídka zajímavá, v důsledku nedostupnosti zdrojů se zde vyvinuly zajímavé alternativní produkty. A nedotčenost kubánské přírody je jistě pro mnoho lidí pojem, navíc spojené s bezpečností na evropské úrovni. Myslím, že by bylo dobré připomenout, že Kuba není typickým latinsko-americkým státem s vysokou kriminalitou a nízkou vzdělaností, naopak se dá říci, že se jedná o evropsko-americký stát v Karibiku, ovšem ve stádiu ekonomického přerodu. 

Na Kubě se zlepšují podmínky pro podnikání - znamená to příležitost i pro české firmy? Pro české firmy to určitě znamená zvýšení možností obchodní výměny, jen si musí být české firmy vědomy problémového financovaní dodávek na Kubu, kde je minimální splatnost 6 měsíců, reálně spíše 12 měsíců. Obchody se nadále dají uzavírat jen se státními nebo smíšenými podniky (s max. 50% podílem nekubánských společností), což znamená nomenklaturní způsob obchodu jako v ČR před rokem 1989. Dále není podepsaná s Kubou dohoda o ochraně investic (na rozdíl např. od Slovenska, které tuto dohodu s Kubou má již delší dobu). Bližší informace a pomoc s obchodováním s Kubou zájemcům poskytne naše česko-kubánská smíšená obchodní komora se sídlem v Praze nebo kubánská obchodní komora v Havaně. Nejlepším způsobem je např. navštívení nebo účast s vlastním stánkem na každoroční všeobecné výstavě FIHAV v Havaně v listopadu, tam naše komora zprostředkovává kontakty s vedoucími představiteli obchodu a průmyslu, především s kubánskou obchodní komorou a pomocí seminářů zájemce seznámí se specifikami podnikaní s Kubou.

Trinidad

Krásné, dobové, turistické, barevné, romantické, ale chvílemi i docela úmorné zážitky z Trinidadu. Toto město na své pouti Kubou rozhodně nesmíte vynechat. To by bylo neodpustitelné. A navíc by to byla opravdu škoda. Je zde opět naprosto specifická atmosféra. Je to úplně jiná Kuba než v Havaně, zcela odlišná od Santiaga i od Baracoa.

Atmosféra je zde sice značně turistická, ale i to jako by sem patřilo a vnášelo takový zvláštní a poměrně příjemný „mezinárodní pocit“. Když se všichni turisté večer sejdou před Casa de la Musica, popíjejí místní mojito z plastového kelímku a tančí salzu, nabydete dojmu, že panuje celosvětový mír, všichni že se mají rádi a jsou šťastni. No a myslím, že to rozhodně platí aspoň o všech přítomných.

Trinidad je ale velice romantický a působivý nejen večer. I za dne vás místní úzké uličky s barevnými domečky zcela vtáhnou do dobového pocitu a to i přesto, že se vám někteří místní budou pokoušet prodávat bankovky s Che Guevarou za nehorázné sumy a děti budou zcela bezostyšně žádat jedno peso convertible. Nic z toho vám příjemný pocit dobové atmosféry určitě nenaruší. Trinidad je zkrátka takový „kubánský Český Krumlov“. A to je třeba od něj také očekávat. Roku 1988 byl vyhlášen za jednu z památek UNESCO, zvýšila se tu tím pádem turistická návštěvnost, zvýšily se investice do rekonstrukcí a řekla bych, že v důsledku této skutečnosti také téměř všichni obyvatelé Trinidadu jsou zaměstnáni v turistickém ruchu. Každý majitel casy particular je tak trochu i turistický průvodce – delegát v jednom. Kromě toho, že vás rád provede po vlastním domě, které tu většinou opravdu stojí za zhlédnutí, často doporučí i vhodný program ve městě a okolí. Informuje vás o úskalích, se kterými byste se tu mohli setkat, a zcela 100 % vám nábídne, že pro vás připraví večeři v case. V Trinidadu je díky ochraně UNESCO zakázáno kromě jiného stavět moderní paneláky, čili pokud toto město navštívíte, budete se na chvíli cítit opravdu jak o několik století zpátky, v dobách koloniální, španělské Kuby.

Zorientovat se ve městě není rozhodně žádný problém. Staré město je velice pečlivě označeno poměrně velkým množstvím tabulek s přesným popisem, kde se právě nacházíte, takže téměř na každém kroku jste schopni zkoordinovat své pohyby a případně změnit směr. Základním orientačním bodem ve městě je Plaza Mayor, hlavní náměstí, ze kterého jste schopni během deseti minut dojít ke všem hlavním památkám Trinidadu.

Jedinou památkou, která není tak zcela na dosah hlavního náměstí, ale k níž se rozhodně stojí za to vydat, je kostel Ermita de Nuestra Senora. Kostel sám o sobě není nijak extra zajímavý, je to taková polorozbořená ruina, ale z kopce, na kterém stojí, je krásný výhled na téměř celý Trinidad – rozhodně stojí za trochu námahy.

Takovým druhým orientačním bodem je v Trinidadu Parque de Cespédés. Leží mimo hranice starého města a je centrem spíš místních obyvatel než turistů. Je zde povětšinu dne velice rušno a jeho návštěvu bych rozhodně doporučila.

Průvodce upozorňoval také na bezplatnou možnost návštěvy továrny na doutníky - Fábrica de Tobacos. Fabriku jsme sice našly, co jsme ale neobjevily, byla možnost prohlídky a už vůbec ne bezplatné. Několikrát, když jsme kolem fabriky zvědavě obcházely a nakukovaly, zda by se přeci jen nedalo někde vejít, se nás pokusilo ubezpečit několik. Na prohlídku jsme tedy rezignovaly.

Pokud můžu dát takový osobní tip, tak doporučuji začít prohlídku Trinidadu v časných ranních hodinách. (Bohatě stačí mezi sedmou a osmou, v šest tu je ještě černočerná tma.) :) Zajistíte si tak možnost projít během dne několikrát těmi samými uličkami, které se vám ovšem s denní dobou budou měnit před očima. Ráno, „probouzející se Trinidad,“ stánkaři rozbalují stánky, všude je prázdno a ticho, na turistu narazíte opravdu jen tu a tam. Restaurace jsou zatím pouze plné židlí, ale jinak zejí prázdnotou. Ani „odchytávači“ ještě „nepracují“, čili opravdu ničím nerušená procházka. Kolem dvanácté se již budete většinou uliček spíše prodírat než procházet. Na spoustě míst vyrostou zcela nečekaně další stánky s ručními výrobky ze všeho možného a co se turistů týče, bude se vám zdát, že sem včera musela přijet zřejmě celá Evropa a na imigračním, že pouštěli pouze ty bílé, absolutně neopálené. No a v době, kdy spousta ostatních zahájí útok na kulturní a historické památky, vy spokojeně usednete do některé z místních kavárniček, objednáte si mojito, nanuk, kávu nebo něco podobného a budete pozorovat okolní hemžení.

Ať už Trinidad budete pozorovat od brzkých ranních hodin nebo od pozdnějších dopoledních, rozhodně se všichni sejdete ve večerním městě na schodech u Casy de la Musica a za zvuků hudby tu budete popíjet mojito či nápoj Cuba libre. Řekla bych, že ani vám se odtud nebude chtít odjíždět.

Zdroj: http://kuba.orbion.cz/trinidad/pruvodce/